Tohle není ten nejlepší začátek

5. dubna 2018 v 21:17 | Slothie |  Zaměstnanec měsíce :D
Kdybych bývala tenhle článek napsala už včera, jak bylo v plánu, měl by trochu jinej obsah než dnes. To bych psala s neuvěřitelným nadšením a pýchou na sebe samu. Po dnešku to vnímám trochu jinak. Zvláštní, jak se některý věci můžou změnit z hodiny na hodinu, co?

V úterý odpoledne mi zazvonil telefon. Na tenhle hovor jsem čekala jak na smilování. "Dobrý den, doufám, že mě nikdo nepředběhnul..." ozvalo se. "Mohla byste nastoupit už zítra?" Vzhledem k tomu, že se jednalo o pracovní místo, ve který jsem doufala, hned jsem souhlasila a včera tak strávila první den na školení.

Abych byla upřímná, na první den v práci jsme se toho dozvěděli celkem dost a trochu mě z toho návalu informací bolela hlava. Koneckonců jsem úplně nevěděla, do čeho jdu. Byl to pro mě takovej krok do neznáma.

Dostali jsme program na další týden a půl, kterej byl poměrně nabitej, což nás všechny vyděsilo. Když pak ale došlo na ukázku toho, co práce obsahuje v reálu, uklidnila jsem se. A začala jsem věřit tomu, že by mě ta práce mohla i bavit a že bych v ní i mohla být dobrá. Navíc vypadá většina kolegů hrozně sympaticky. Snad to není jenom špatnej první dojem.

Každopádně jsem odpoledne šla domů celkem unavená, ale tak nějak hrozně vděčná za to, že nějaký to pracovní místo konečně mám. Doma se celá rodina seběhla, abych jim všechno popovídala, takže jsem to stejné opakovala hned několikrát. Ale docela jsem si tu pozornost užívala.

Jenže pak se to v noci zvrtlo. Vzbudila jsem se nějak před půl 4 v noci s šílenýma bolestma žaludku. A od té doby to šlo z kopce. Nemohla jsem spát, ať jsem si lehla jakkoliv, sedla, postavila se, pořád to bolelo stejně. Ráno jsem si uvařila mátový čaj - to samozřejmě nepomohlo. Musela jsem, ač hrozně nerada, zavolat do nové práce, že přijít nemůžu, naštěstí pro to měli pochopení, nejspíš proto, že se zatím jen školíme.

Věděla jsem, že by mi hrozně pomohlo se vyzvracet, ale až do odpoledne to nešlo. Tak či tak jsem se celkem dost naběhala pokaždý, když jsem měla pocit, že to přijde. Marnej poplach. Můj podělanej citlivej žaludek zas asi včera dostal něco, co mu nesedlo. A samozřejmě si k tomu vybral tu nejmíň vhodnou dobu.

Nejhorší je, že když dlouho nejím, bývá mi na omdlení - na druhou stranu mám teď strach, že ať sním cokoliv, dlouho to v sobě neudržím. Ale že už mám pořádnej hlad.

A tak Vás žádám o radu. Máte někdo zkušenosti s citlivým žaludkem? A pokud možno, máte nějakej zaručenej recept, jak ho uklidnit, když dojde na nejhorší? Pokud možno spíš přírodní produkty, ale ani za účinný kapky nebo léky se nebudu zlobit.

Předem děkuju. Doufám, že se máte líp než já.

Zatím Vás zdraví už neuvěřitelně unavená a hladová


Slothie



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 5. dubna 2018 v 22:13 | Reagovat

Tak předně ti gratuluji k nové práci. :-) Co se týče žaludku, tak s tím ti asi moc neporadím. Čas od času se mi to stane taky, ale nikdy ne takhle moc. Jen se mi trochu udělá špatně a taky mám strach, že nemůžu nic sníst. Obvykle se mi vyplatí pár hodin počkat a pak překonat strach a najíst se. Třeba si dát nějakou nekořeněnou a neslanou polívku, rozměčkaný banán nebo rohlík. :-)

2 Slothie Slothie | 6. dubna 2018 v 5:08 | Reagovat

[1]: Taky to u mě často nezachází do takových extrémů no, snad už to teď bude lepší. Za gratulaci děkuju. :-)

3 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 6. dubna 2018 v 9:03 | Reagovat

[2]:Přeju ti, aby to bylo lepší. :-) A věřím, že se to určitě zlepší. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama