Miloval by mě vůbec?

11. prosince 2017 v 23:11 | Slothie |  Moje slovní průjmy :D :)
V průběhu mýho půlročního soužití s úžasňákem mě několikrát napadlo, jak moc si přeju, abych ho bývala poznala už dřív. Ráda bych si ušetřila všechny ty roky strávený v obavách, že mě nikdo nebude milovat takovou, jaká jsem, že mě nikdo ani nebude chtít, vzhledem k tomu, jak vypadám a taky, abych se vyhnula všem svým zaškobrtnutím, co se kluků týče - achjo, do jakých pitomců já byla "zamilovaná". Můj život by se asi vyvíjel úplně jinak, kdybych už tehdy věděla, že někoho jako je on potkám.

Úžasňák to nedávno taky zmínil, něco jako "proč jsem tě nepotkal dřív?" a já jsem si zas zahrála na moudrou a řekla mu, že to tak asi mělo být. Když se totiž ohlídnu zpátky na tu holku, kterou jsem bývala, nedokážu si představit, že by nám to mohlo vyjít už tehdy. Zatímco já seděla s knížkou ve svým pokoji, nebo u počítače, kde jsem hledala lidi, kteří by mi rozuměli, on si léčil zlomený srdce dobýváním jiných holek. A že jich musely být mraky.

Tohle není výčitka, ač to tak může znít. Vůbec ne. I když se mi občas historky z jeho minulosti neposlouchají snadno, to, kým byl, z něj udělalo člověka, kterým je teď, kluka, kterýho miluju, kluka, kterýho bych nevyměnila za nic na světě. I já jsem dělala věci, na který nejsem pyšná, byla osobou, kterou, kdybych v současný době potkala, asi jí nafackuju. On byl takovej, já byla maková a nemá cenu se k tomu vracet. Teď jsme jiní - nevím, jestli můžu s jistotou říct, že lepší - ale oba jsme myslím konečně ve fázi, kdy jeden druhýho dokážeme ocenit a to je právě asi důvodem, proč jsme na to museli čekat tak dlouho.

Upřímně, potkat ho před lety, našla bych na něm asi spoustu chyb, pro který ho teď zbožňuju. Tehdy bych si nevážila věcí, který pro mě dělá, protože bych viděla jen tu verzi dokonalýho kluka, kterou zobrazují romantický filmy a neuvědomila bych si, že je to úplně o ničem jiným, že takovej vlastně být ani nemusí, aby byl dokonalej pro mě. On by se za mnou tehdy ani neohlídnul - čemuž se nedivím - a pro můj tehdejší strach se vyjádřit, bych mu dost možná připadala nudná. Asi by neocenil ty maličkosti, který pro něj dělám. A nebo se pletu?

Víte, ono jde o to, že tuhle otázku si jednou za čas pokládáme všichni. Co kdyby? Já mám celou sérii takových. Co by se stalo, kdybych si tehdy vybrala jinou školu? Co kdybych si tehdy k Šebestce, která mě seznámila s fotografkou Terezkou, nikdy na školní chodbě nepřisedla. Co kdybych si nevšimla toho osudnýho příspěvku na Facebooku a nenapsala jí? Co kdyby si na to focení nevybrala mě? A kdybych se tam rozhodla nejít? Co kdyby HO Terezka nevzala s sebou? Co kdyby se naše cesty nikdy nestřetly?

Pořád si všichni říkáme, co by kdyby, když to jediný, co nás má zajímat, je to, co se děje právě teď a tady. Nikdo Ti neposkytne kouzelný zrcadlo, který ukáže jinou verzi tvýho života, změněnou byť jen jedním tvým rozhodnutím v minulosti. A tak prostě žij. Žij přítomností. Užívej si toho, co máš a netrap se nad tím, co ti schází. Možná to všechno má nějakej svůj důvod, kterej pro ten smutek, co prožíváš, zatím nevidíš. Ono to přijde. Jednou! Vytrvej a dočkáš se. :)

Z Manchesteru zdraví, na tuhle dobu až příliš energická



Slothie




 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 V V | 12. prosince 2017 v 1:23 | Reagovat

Já jsem starej cynik. Ale přeji Ti to a užívej si každý moment. :)

2 Cinereo Cinereo | E-mail | Web | 12. prosince 2017 v 10:57 | Reagovat

Podle mě je to potkání někoho "dokonalého" hodně související i s tím, co má člověk za sebou. Možná právě z toho důvodu je lepší potkat ty prince na bílých koních až později, aby si jich člověk vůbec mohl víc vážit. :)

A teda je dobrý, že jsi ten článek napsala těsně před půlnocí a hned druhý den je na hlavní stránce, to je zajímavá náhoda. :D

3 Katy Katy | Web | 12. prosince 2017 v 10:59 | Reagovat

Já čekala kolik ti není let, že se tak ptáš :). Já toho pravého potkala po třicítce, když už jsme oba měli děti s někým jiným - to je teprve radost a to si teprve říkáš, že jsi ho měla potkat dřív a ty děti mít s ním... Jenže stejně jako vy i my víme, že bychom o sebe dříve ani nezavadili ;).

4 hedd hedd | Web | 12. prosince 2017 v 15:26 | Reagovat

Kéž bys měla alespoň ždibíček pravdy...

5 Andrea V. Andrea V. | E-mail | Web | 12. prosince 2017 v 15:32 | Reagovat

Za sebe si myslím, že bych toho svého takových deset let zpátky nedocenila. Bez těch kopanců bych nevěděla, co je důležité :)

6 Anna-Marie Anna-Marie | E-mail | 12. prosince 2017 v 16:35 | Reagovat

Myslím, že to tak vážně je, že se lidi potkaj až v momentu, kdy jsou na sebe připravení, kdy sami dospěli do určité fáze a stejně tak ten druhý. Já mám sama těch co by kdyby milion, poznali jsme se na Erasmu a k tomu vedla dlouhá cesta :) a i kdybych s ním byla ráda mnohem déle, vím, že před lety bychom spolu nebyli, takže jsem vlastně spokojená, i když jsme se potkali až později, máme před sebou ještě krásnou budoucnost avěřím, že vy taky :))

7 Slothie Slothie | 12. prosince 2017 v 18:01 | Reagovat

[1]: děkuju :)

8 Slothie Slothie | 12. prosince 2017 v 18:05 | Reagovat

[2]: Taky si to myslím právě :) ty bláho, ani bych nevěděla, že jsem se dostala na hlavní stránku 😱

9 Slothie Slothie | 12. prosince 2017 v 18:06 | Reagovat

[3]: Já vím, že na takový úvahy jsem možná mladá, ale i v tomhle věku jsem si už prožila svý a můj úžasňák taky... takže myslím úplně nepřeháním :)

10 Slothie Slothie | 12. prosince 2017 v 18:08 | Reagovat

[4]: Myslím, že se nepletu. Ne v tomhle. :)

11 Slothie Slothie | 12. prosince 2017 v 18:08 | Reagovat

[5]: Přesně tak. :)

12 Slothie Slothie | 12. prosince 2017 v 18:09 | Reagovat

[6]: S tou vaší společnou budoucností držím palce a děkuju :)

13 Terry z Buckinghamshire Terry z Buckinghamshire | 12. prosince 2017 v 19:27 | Reagovat

Diky za tento prispevek :) vyvolava ve me spoustu emoci.... Ja jsem asi zrovna v te fazi kdy bych se tomu budoucimu (pokud vubec nejaky bude :D) nelibila... Tak nejak se vyporadavam se smutkem a samotou zpusobem za ktery si jednou budu chtit nafackovat ... :-?  Ale dokud budu v Anglii nebo budu cestovat tak stejne nikoho nenajdu ....

14 Terry Terry | 12. prosince 2017 v 19:31 | Reagovat

Navic ani se mi nechce nikoho hledat ... Ve 20 nikoho na cely zivot fakt nenajdu. Kluci ve 20 jsou hovádka a se starsim bych si pravdepodobne nerozumela.

15 Jana Jana | E-mail | Web | 12. prosince 2017 v 20:43 | Reagovat

Já se tím uklidňuji, že je dobře, že jsem si manžela našla pozdě ale přece :) kdybych jej potkala dřív, nebyli bychom spolu přesně kvůli tomu, co popisuješ ... a taky mám to málem neklaplo, neboť jsem to skoro pokazila tak, že žádné další rande by nebylo ... ale asi to tak má být :)

16 Slothie Slothie | 12. prosince 2017 v 21:23 | Reagovat

[14]: No, co ty víš, třeba právě někde na cestách na tebe ten správnej kluk čeká :) A nebo taky ne. Každopádně nehledej, on si tě tak nějak najde sám. :) Jinak mně je 21 a mýmu úžasňákovi 27, on se ten věkovej rozdíl ztratí, obzvlášť, když jsou někteří chlapi v pubertě tak do 40. :-D Tím neříkám, abys zabrousila až do takový věkový kategorie, ale rozhodně by se našel i někdo starší, s kým by sis rozuměla. :)

17 Slothie Slothie | 12. prosince 2017 v 21:33 | Reagovat

[15]: Hlavně, že si nás ti naši chlapi našli. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama