Konečně šťastná

25. prosince 2017 v 21:00 | Slothie |  Moje slovní průjmy :D :)
Sedíme v kostele, po mojí pravé ruce sedí úžasňák a zarytě poslouchá dívky zpívající vánoční písničky. Po mojí levé ruce sedí Kamil - mamčin přítel a hned vedle něj i moje mamka. Pohled mi sklouzne k jejich propleteným rukám. Všimnu si, že se drží stejně jako my s úžasňákem, tak, že palec jeho ruky hladí tu její. Je to krásný a zároveň hrozně zvláštní.

Neměla jsem dost času zvyknout si na to, že s ním teď mamka chodí a taky na mě jde asi poznat, že to pořád ještě vstřebávám. Přece jenom, táta se od nás odstěhoval teprve před třemi měsíci. Ale co si budu nalhávat, její srdce už dávno netlouklo pro něj a pokud je někdo, kdo si zaslouží lásku, je to moje mamka.

Věřím tomu, že kdysi, když se mí rodiče poznali, se opravdu milovali. Věřím v to, že si tehdy byli jistí, že spolu překonají úplně všechno. A taky se mi líbí ta představa, že jsem byla výplodem něčí lásky, víte? Problém je v tom, že se jim do cesty postavilo až příliš překážek a ty je přiměli soustředit se na jiný věci než na to, co k sobě cítili. Tátu to změnilo. Už se nedalo mluvit o lásce, protože jediný, co těm dvěma zbylo, byl vztah založený na zvyku a povinnostech, který měli vůči mně - svojí dceři.

Tenhle rok toho ale spoustu změnil, nejenom co se mých rodičů týče. Poznala jsem úžasňáka. Chvíli na to se ségra seznámila se Zdenou a našla odvahu opustit přítele, který si ji, jak jsme všichni viděli, nezasloužil. Rozhodli se koupit spolu domeček. Ve stejný době se zamilovala i moje nejlepší kámoška. No a pak si i můj táta uvědomil, že je na čase vzdát snahu udržet vztah, který dávno nefungoval, naživu a odešel. Díky tomu máma konečně poslechla hlas svýho srdce a dala se znovu dohromady se svojí velkou láskou z mládí. Šílený, co? Jakoby byl tenhle rok plnej nových začátků, nových nadějí na lásku a na šťastný konce. Spoustu lidí si totiž uvědomilo, že se nemusí spokojit s menší dávkou lásky než jakou si doopravdy zaslouží.

Můj názor je ten, že dokud je ve vztahu láska oboustranná, dva spolu vyřeší úplně cokoliv. Ale když cítíte, že je to pouto pryč, nemá smysl snažit se pro něco, co už neexistuje.

Všichni si zasloužíme být milováni tak, jak potřebujeme. Všichni si zasloužíme lásku, která nám rozbuší srdce, vyvolá motýlky v břiše, vhrne slzy do očí. Pro takové pocity stojí za to bojovat.

A tak Vás žádám - následujte melodii svýho srdce, ať to stojí, co to stojí. A když najdete toho správnýho člověka, milujte ho. Milujte ho bláznivě a vášnivě. Milujte ho tak, jakoby každý Váš společný den mohl být poslední.

Já doufám, že to štěstí, který jsme v lásce letos všichni našli, ještě alespoň pár desítek let vytrvá. A těm z Vás, kteří na lásku už dlouho čekáte, držím palce, abyste ji nalezli, co nejdřív. Třeba bude Vaším šťastným rokem ten příští. A ten je už za rohem, tak to nevzdávejte. :)

Zdraví Vás, dnes už neuvěřitelně unavená


Slothie



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 25. prosince 2017 v 21:07 | Reagovat

To je tak krásné že je kolem tebe samá láska :-)

2 Slothie Slothie | 25. prosince 2017 v 21:09 | Reagovat

[1]: To máš pravdu. Snad to tak zůstane. :-)

3 Shadow Shadow | Web | 25. prosince 2017 v 21:24 | Reagovat

Já zase ještě více nešťastná zkurvený svátky :-(

4 Slothie Slothie | 25. prosince 2017 v 21:31 | Reagovat

[3]: Co se u tebe během těch, jak říkáš "zkur*ených svátků" pokazilo, jestli se můžu ptát?

5 Yveta Yveta | E-mail | Web | 25. prosince 2017 v 23:33 | Reagovat

Je to pravda,lásku potřebuje každý..:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama